Hojení, jeho průběh a možné komplikace u jazyka
Publikováno 17.02.2011 v 11:27 v kategorii Piercing jazyka, přečteno: 255x
Správně provedený piercing by měl být proveden co nejkolměji k podélné ose jazyka. Jelikož vlivem nahromadění řídkého pojiva v okolí svalové tkáně jazyka dochází k následnému výraznému otoku, je třeba použít šperk dostatečných rozměrů. Otok mnohdy mů
Udává se, že nejvýraznější bývá otok mezi 2-5 dnem po aplikaci, poté dochází k jeho postupnému zmenšování. Během otoku je třeba dodržovat určité zásady, jež budou uvedeny následně. Jazyk se stává napjatým, někdy lesklým a vyhlazeným, mnohdy se objeví bělavý či i jinak zbarvený povlak na povrchu. Někdy lze spatřit tkáňový mok, vytékající z ústí piercingu,ale většinou je slinami zlikvidován a netvoří se krusty, tak jako v jiných lokalizacích. Celkově doba hojení, pokud nedojde ke vstupu infekce, trvá cca 10-14 dní, tedy tento typ piercingu patří k rychle a dobře se hojícím. Jazyk je v prvních dnech hůře pohyblivý, dochází k prosáknutí zejména podčelistních slinných žláz a nadprodukci slin, jež nutí k častějšímu polykání. Během cca 5 dní tento příznak ustupuje. Chuťové pohárky v obl. kořene jazyka jsou napjaté a někdy mohou způsobovat pocity bodavého charakteru resp. až pálení. K dobrému hojení piercingu jazyka dochází vlivem protilátek a "ochranných faktorů" obsažených ve slinách (lysozym aj.), jež brání rozvoji infekce, není vhodné tyto přirozené obranné faktory organismu potlačovat např. nadměrným užitím desinfekčních prostředků.
Po několika dnech se začíná otok zmenšovat a většinou mezi 7-10.dnem po piercingu se dostává jazyk do původních rozměrů a původní barbella může být nahrazena definitivní kratší. Po zavedení šperku může docházet k určitým problémům. Pokud dojde k porušení uzdičky či je tato příliš mohutná, může vlivem velké kuličky docházet k jejímu dráždění a jizvení. Stejně tak v případě piercingu, který je příliš šikmý, může docházet k dráždění dásně spodní kuličkou a postupnému ústupu tkáně při trvalém tlaku. Obtíže většinou mizí po umístění kratší barbelly, či nahrazení spodní kuličky za menší či dokonce disk s oblými okraji. Extrémně zahnutý či křivý piercing - resp. piercing šikmý, kdy horní kulička je umístěna mnohem více vzadu než spodní východ, vyvolává nadměrné pnutí ve východech a následné prodloužené hojení či jizvení.
Dále může docházet k poškození zubů - buď přímo kousnutím do šperku a uštípnutím zubu, či při častém hraní může vyvolávat poškození skloviny. Při správně provedeném piercingu však rizika nebývají. Příležitostně se může objevit kolem jednoho či obou vývodů nahromadění bělavé či zarůžovělé zduřelé jizevnaté tkáně v průběhu hojení. Připomíná jakoby hrbolaté výrůstky obdobné barvy jako okolní tkáň. Toto může být vyvoláno různými mechanismy,např.:
-tlakem způsobeným hraním s barbellou v době hojení
-tlakem vyvolaným příliš dlouhou barbellou
-tlakem vyvolaným nevhodným umístěním piercingu-příliš šikmý a ne kolmý
-tření (frikce) oproti uzdičce
-nahromaděním plaků (zubní kámen)
-chemickým drážděním-vliv alkoholu,nadměrného užívání desinf. prostředků,kouření apod.
Po několika dnech se začíná otok zmenšovat a většinou mezi 7-10.dnem po piercingu se dostává jazyk do původních rozměrů a původní barbella může být nahrazena definitivní kratší. Po zavedení šperku může docházet k určitým problémům. Pokud dojde k porušení uzdičky či je tato příliš mohutná, může vlivem velké kuličky docházet k jejímu dráždění a jizvení. Stejně tak v případě piercingu, který je příliš šikmý, může docházet k dráždění dásně spodní kuličkou a postupnému ústupu tkáně při trvalém tlaku. Obtíže většinou mizí po umístění kratší barbelly, či nahrazení spodní kuličky za menší či dokonce disk s oblými okraji. Extrémně zahnutý či křivý piercing - resp. piercing šikmý, kdy horní kulička je umístěna mnohem více vzadu než spodní východ, vyvolává nadměrné pnutí ve východech a následné prodloužené hojení či jizvení.
Dále může docházet k poškození zubů - buď přímo kousnutím do šperku a uštípnutím zubu, či při častém hraní může vyvolávat poškození skloviny. Při správně provedeném piercingu však rizika nebývají. Příležitostně se může objevit kolem jednoho či obou vývodů nahromadění bělavé či zarůžovělé zduřelé jizevnaté tkáně v průběhu hojení. Připomíná jakoby hrbolaté výrůstky obdobné barvy jako okolní tkáň. Toto může být vyvoláno různými mechanismy,např.:
-tlakem způsobeným hraním s barbellou v době hojení
-tlakem vyvolaným příliš dlouhou barbellou
-tlakem vyvolaným nevhodným umístěním piercingu-příliš šikmý a ne kolmý
-tření (frikce) oproti uzdičce
-nahromaděním plaků (zubní kámen)
-chemickým drážděním-vliv alkoholu,nadměrného užívání desinf. prostředků,kouření apod.
Komentáře
Celkem 0 komentářů